Mistrovství světa amatérů ve standardu 2002

 

 

Po delší době, co soutěžíme s Lenkou mezi profesionály, jsem se zúčastnil mistrovství světa amatérů ve standardních tancích, tentokrát v roli kouče Filipa Růta a Veroniky Navrátilové. Dalšími reprezentanty naší republiky byli Ondřej Ledabyl s Evou Střelcovou, které doprovázel pan František Ledabyl a jejich trenér Martin Odstrčil. Myslím, že jsme vytvořili kompaktní a družný tým a dobrou náladu nás všech nemohly ovlivnit ani celkem početné problémy organizátorů.

 

Soutěž proběhla v krásné prvotřídní hale ve finském Espoo, což je moderní hokejový stánek s výborným zázemím - pěkné šatny, mnoho možností občerstvení, polstrované sedačky pro tisíce diváků. Je ovšem  otázkou, zda-li je to pro  tanec vhodné prostředí, protože pod taneční plochou se nacházel led a zima s tím spojená byla nepředstavitelná.

 

        Ze 65 soutěžících tanečních párů bylo 9 nasazeno do druhého kola přímo, odměnou za to, že byli nejvýše umístěny v IDSF World Rank Listu. První kolo tudíž tančilo 56 párů, z nichž postoupilo 27 přímo - mezi nimi i naše dva páry - a do počtu osmačtyřicet je doplnilo 12 párů z redancu.

 

        Filip s Veronikou tančili ve druhém kole pěkně, elegantně, technicky čistě, ale možná scházelo více bojovnosti, více očividné touhy postoupit. Taneční skupiny se v tomto kole měnily při každém tanci a dvě příliš silné skupiny ve W a Sl je také možná připravily o další dva křížky, které jim v konečném součtu na postup chyběly. Pořadí  27. - 28. je však při jejich premiéře na mistrovství světa slušným výsledkem a bude záležet jen na nich, zda-li si udrží druhé místo v českém rank listu, aby mohli své umístění na MS vylepšit při další účasti. Dle hodnocení některých zahraničních odborníků mají styl, který se líbí, a se kterým by mohli být úspěšní.

 

        Dalším párem, který ve čtvrtfinále měl také nepochybně být, byli sourozenci Pavlinic ze Slovinska (26.), kteří svým obrovským, bezproblémovým pohybem v korektním držení zastínili mnoho párů, které se umístili před nimi.

 

        Ondřej s Evou podali na této soutěži výborný výkon. Přes mírné problémy v prvním kole zatančili skvěle v kole druhém, a tak o postupu do čtvrtfinále jsem (alespoň já) vůbec nepochyboval. Povedlo se jim to poprvé ze tří účastí na MS ve ST. Mezi posledními 25 páry předvedli opravdu tancování, které jsem u nich viděl naposledy na MČR v únoru. Naprosto jisté provedení tanečních variací, stoprocentní nasazení, vše se jim dařilo. Konečné pořadí

20. - 23.  neodpovídá předvedeným výkonům ostatních párů, reálné bylo umístění těsně za semifinále.

 

Domácí Jauhiainen - Kortelainen (14.) totiž tančili velmi často z rytmu (!?),  Finové Seppänen - Raisänen (15.), pár menších postav bez letu těla a také často z rytmu! Rakouští mistři Mayer - Siilak (16.), jsou vysokým párem, který má velký pohyb, ale někdy nepěkné linie. Dánové Radich  - Holde (17.) tančí s tuhým postavením a kostrbatým pohybem. Lepším párem ve čtvrtfinále byli ukrajinští Wloch - Urumova (18.-19.) s latinským pojetím standardu, umějí vyvinout velkou rychlost a díky skvělé rovnováze také umí rychle zastavit. Na stejném místě s nimi skončil pár z Polska Kiszka - Garlicka. S Ondrou a Evou dělili pořadí maďarský pár László - Szögi, pár s italským stylem, finalisté mládeže v Cervii, kterým já osobně věštím velkou budoucnost, dále to byli rakouští Gschaider - Soeckl, mladí desetibojaři, kteří však při pohybu neudrží klidné držení, a ještě Ukrajinci Pelekh - Ruda. Do čtvrtfinále opravdu nepatřili Tchesnokov - Lomsadze z Georgie (24.) a švédové Boström - Karlsson (25.).

 

V semifinále se na 7. místě umístili Fung - Apale z USA, nové a vynikající partnerství, tento pár mohl být ve finále (líbil se mi více než pátí Němci). 8. z Ruska Gimaev - Bassiouk, pár s velkým vrškem, vynikající desetibojaři s atraktivními variacemi a výborným valčíkem.

Na 9. místě skončili Angličané Draper - Chuprakova. Znám tento pár dlouhou dobu, poté, co oba přibrali mnoho kil, se jejich pohyb stal  nevýrazným a nudným, kdyby netančili za Anglii bojovali by maximálně o postup do "24". Slovinci Cigoj - Novozilova byli tentokrát 10. Míša je ekvilibrista 1. řádu a je vždy zážitkem pozorovat jej s partnerkou při tančení především quickstepu. Charleston s nohama téměř nad rameny je nenapodobitelný - doufejme, že je naše taneční veřejnost bude mít možnost vidět i na některé z našich soutěží. (Kdo je pozve?) Němci Weiss - Schramm skončili na 11. místě a za poslední rok se zlepšili. 12.-13. místo si rozdělili Rusové Galtchun - Demina a Litevci Vezelis - Chatkeviciute. Oba páry byli v semifinále zaslouženě.

 

        Boj o titul mistra světa byl zajímavý v tom, že Gozzoli - Betti vyhráli v Blackpoolu a v Mannheimu nad Soale - Cesaroli vždy pouze o jednu jedinou známku a nikdo nevěděl, zda-li tentokrát nepřipadne rozhodující jednička na stranu Soaleho. Nebylo tomu tak. Gozzoli - Betti zvítězili, tančili na této soutěži s vědomím toho, že jim jde o hodně (pravděpodobně to byla mj. jejich poslední amatérská soutěž),  Mirko dal do finále vše a předvedli určitě jejich nejlepší výkon roku. Euforie a show byla samozřejmě na úkor techniky, ale Soale - Cesaroli, přestože technicky čistší, působili poněkud stroze a chladně.  Mistři světa vyhráli W, V a Sl, vicemistři vyhráli T a Q.

 

        Třetí skončili Bizokas - Daniute a porazili Eriksena - Eihilt také 3:2 na tance. Třetí byli také ve W, V a Sl, čtvrtí v T a Q. Pořadí mohlo být i obrácené a vzhledem k tomu, že Bizokas celou soutěž spíše odchodil, bych s tím souhlasil. Valčík Eriksena - Eihilt jsem hodnotil na druhé místo, jejich ostatní tance s novými pasážemi, které  tančili velmi efektně působili proti stroze se pohybujícímu Bizokasovi výrazně lepším dojmem.

 

        Bitva o 5. místo skončila jak jinak než 3:2 tentokrát ve prospěch německých sourozenců Karabey před manželi Boyce z Anglie. Němci byli pátí ve W, T a V, Angličané ve Sl. a Q. Sympatický Warren Boyce s Kristi byli podle mne čistší, lehčí, s větším vrškem, tančili přirozeně a radostně. Karabeyovi byli jasně lepší pouze ve valčíku.

 

        Co říci závěrem? Máme na ně!!! Jsou jen kousek před námi. A my se přibližujeme,

o tom jsem pevně přesvědčen.

 

Marcel Gebert

 

(napsáno pro Dancetime)